CZ / DE
Trestní právo v České republice

Trestní právo hmotné (trestné činy)

a) Trestní zákoník

V České republice je od 1.1.2010 účinný trestní zákoník č. 40/2009 Sb. (dále jen „TZ“). Jedná se o dlouho připravovanou a moderní právní úpravu, která zohledňuje jak právo Evropské unie, tak i doporučení a stanoviska Rady Evropy.

Trestním zákoníkem je stanoveno, co je trestným činem a jaké tresty jsou za trestné činy ukládány. Škála trestných činů je podobná té, která je zakotvena v trestních kodexech v Německu, Rakousku či Švýcarsku.

V Německu a České republice jsou předpoklady trestní odpovědnosti pachatele obdobné. Zjednodušeně lze konstatovat, že pachatel musí být (i) příčetný, (ii) dovršit věk 15 let (v Německu 14 let) a (iii) trestný čin musí spáchat úmyslně. Úmysl krátce řečeno znamená, že pachatel chtěl trestný čin spáchat nebo alespoň věděl, že jej svým jednání spáchat může a pokud jej takto spáchá, tak s tím byl srozuměn.   

Výjimečně stáčí ke spáchání trestného činu pouze nedbalostní jednání. Toto musí ovšem jak v německém, tak českém právu zákon výslovně stanovit (§ 13 odst. 2 TZ; § 15 StGB). Trestný čin je přitom spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může spáchat trestný čin, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že k tomu nedojde. Nedbalostí je však i jednání, kdy pachatel nevěděl, že svým jednáním může spáchat trestný čin, ač o tom vědět měl a mohl.

Pro ilustraci trestnými činy souvisejícími s podnikáním jsou zejména zpronevěra (§ 206 TZ), podvod (§ 209 TZ), poškození věřitele (§ 222 TZ), způsobení úpadku (§ 224 TZ) anebo porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225 TZ). Dále například legalizace výnosů z trestné činnosti (§§ 216, 217 TZ) a porušení povinnosti při správě cizího majetku (§§ 220, 221 TZ). V souvislosti s podnikáním je možné také spáchat trestné činy jako zkrácení daně (§ 240 TZ), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 TZ), ale také například trestné činy spojené s kapitálovým trhem jako například manipulace s kurzem investičních nástrojů (§ 250 TZ) anebo či trestné činy proti životnímu prostředí.

Obdobné skutkové podstaty existují také v německém právu. Většina z nich se ale nenachází v StGB, nýbrž ve zvláštních zákonech, které upravují určité oblastí hospodářského života. Jedná se například o daňový řád (Abgabenordnung  (AO)), zákon o nekalé soutěži (Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb (UWG)) anebo zákon o obchodování s cennými papíry (Gesetz über den Wertpapierhandel (WpHG)).

b) Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob

Od roku 2012 platí v České republice zákon o trestní odpovědnosti právnických osob č. 418/2011 Sb. (dále jen „ZTOPO“). Tento zákon umožňuje postihovat za spáchání trestných činů mj. ty právnické osoby (společnosti), které mají sídlo v České republice nebo zde mají umístěn závod nebo organizační složku. Stačí dokonce, že v České republice alespoň vykonávají svoji činnost nebo zde mají svůj majetek, když spáchali trestný čin na území České republiky.

Právnická osoba může spáchat kterýkoli z trestných činů uvedených v trestním zákoníku s výjimkou těch trestných činů, které jsou v ZTOPO výslovně vyloučeny (např. např. zabití, rvačka, dvojí manželství atd.).

Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti jejím statutárním orgánem, osobou ve vedoucím postavením osobou, která vykonává rozhodující vliv na řízení takové právnické osoby nebo i jen zaměstnancem či osobou v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Navíc však trestní odpovědnosti společnosti nebrání, pokud se nepodaří zjistit, která konkrétní fyzická osoba za právnickou osobu jednala.

Právnická osoba ovšem nespáchá trestný čin zejména tehdy, jestliže učinila povinná opatření dle jiného právního předpisu či opatření, která po ní bylo možné spravedlivě požadovat (zejm. povinnou a potřebnou kontrolu) či učinila opatření nezbytná k zamezení či odvrácení následků spáchaného trestného činu či jeho zabránění.

Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit trest zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest či zákaz činnosti.

Německo je oproti České republice jedna z mála evropských zemí, kde zatím neexistuje žádný samostatný zákon, který by upravoval trestně právní odpovědnost právnických osob. Přesto ale i v Německu nezůstávají trestné činy statutárních orgánů anebo osob vykonávajících řídící nebo kontrolní činnost v podniku bez následků.

Německý zákon o správních deliktech (Ordnungswidrigkeitengesetz (OWiG)) stanoví (§ 30 OwiG), že v případě trestních činů již zmíněných osob, může uložit příslušný úřad pokutu ve výši až 10 milionů euro v případě úmyslně spáchaného trestního činu, a až 5 milionů v případě trestního činu, který byl spáchán z nedbalosti. Pokud zisk z trestního činu převyšuje tyto hranice, tak může úřad uložit dokonce ještě vyšší pokutu (§ 17 odst. 4 OWiG), neboť v německém tak v českém právu platí zásada, že se trestní čin nesmí vyplácet.

Dále lze v souvislosti s trestným činem spáchaným vedoucím zaměstnancem nebo statutárním orgánem podle německého živnostenského řádu (Gewerbeordnung (GewO)) uložit trest zákazu činnosti společnosti nebo zákazu podnikání pro ty osoby, které se dopustily předmětného trestného činu. Tyto zákazy se ale nepovažují za trestněprávní sankce, nýbrž za preventivní opatření příslušných úřadů.

 

Autoři:

JUDr. Vojtěch Steininger, LL.M.

Mgr. Hedvika Hartmanová

Dipl.-Jur. Jan Sommerfeld, MLE

Hartmanová & Steininger, advokáti
Maiselova 3
CZ – 110 00 Praha 1
Česká republika


Email: info@hast-ak.com
Internet: www.hast-ak.com

 

Copyright © 2017


Právní stav k 12.12.2016.

Tento informační materiál byl zpracován s nejvyšší pečlivostí. Přesto autoři neodpovídají za správnost údajů, pokynů nebo případných rad, ani za tiskové chyby.

Tento informační materiál je včetně všech svých částí chráněn autorským zákonem. Jakékoli použití bez souhlasu autorů je nepřípustné a trestné. To platí obzvláště pro zhotovování kopií, překlady a jakékoli použití v elektronické podobě.

Tento materiál slouží pouze jako všeobecná a předběžná informace o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství. Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti ani zvláštní požadavky případných adresátů. Jeho adresáti by si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální právní služby k uvedeným informacím. I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemohou autoři zaručit přesnost a úplnost informací zde obsažených a nepřebírají jakoukoliv odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě informací obsažených v tomto materiálu.