Hlavní líčení je fáze trestního řízení, která následuje po podání obžaloby, a v němž se rozhoduje o vině a trestu obžalovaného, případně o uložení ochranného opatření a náhradě škody poškozenému. Hlavní líčení v České republice je ovládáno stejně jako v Německu zásadou veřejnosti a ústnosti.
Soud v úvodu hlavního líčení vyzve státního zástupce k přednesení obžaloby, následně se k obžalobě vyjádří obhájce a obžalovaný. Poté přejde soud k dokazování, jež je nejdůležitější fází jeho činnosti v hlavním líčení, kdy soud za účasti všech stran osvětluje a hodnotí skutečnosti, jež mají relevantní vztah ke skutku popsaného v obžalobě.
Dle českého trestního řádu může za důkaz sloužit vše, co může přispět k objasnění věci. Orgány činné v trestním řízení by měly zajišťovat důkazy jak v neprospěch, tak neprospěch obžalovaného. Realita je diametrálně odlišná, ve svůj prospěch si obžalovaný musí důkazy obstarat sám z vlastní iniciativy nebo je v rámci hlavního líčení sám iniciativně navrhovat. Úkolem obhájce je, aby kontroloval, zda důkazy předložené orgány činnými v trestním řízení byly obstarány legálně a pro jejich obstarání a použití byly splněny veškeré zákonné podmínky. Pokud by tomu tak nebylo, pak daný důkaz nelze v rámci posouzení viny obžalovaného použít.
Po skončení dokazování udělí předseda senátu slovo k závěrečným řečem. Jako první si bere slovo státní zástupce, po jeho závěrečné řeči promluví ostatní procesní strany, resp. jejich zástupci s tím, že obhájce obžalovaného nebo sám obžalovaný promluví vždy jako poslední. Po skončení závěrečných řečí a před odchodem k závěrečné poradě udělí předseda senátu obžalovanému poslední slovo, , během něhož nesmí být obviněnému kladeny žádné otázky. Udělením posledního slova obžalovanému úplně na závěr je důležitou zárukou ochrany jeho práv, poněvadž soudci odcházejí k závěrečné poradě pod bezprostředním dojmem jeho řeči.
Hlavní líčení je v zásadě skončeno vynesením rozsudkem, a to buď odsuzujícím nebo zprošťujícím. Dále do úvahy připadá zastavení trestního řízení zastavit, a to v případě, kdy soud shledá v hlavním líčení, že je tu některá z okolností zakládající nepřípustnost trestního stíhání, vrácení věci státnímu zástupci či přerušení trestního stíhání. Rovněž je možné za zákonem stanovených podmínek schválení dohody o narovnání, kdy současně dojde k podmíněnému zastavení trestního stíhání.
Autoři:
JUDr. Vojtěch Steininger, LL.M.
Mgr. Hedvika Hartmanová
Dipl.-Jur. Jan Sommerfeld, MLE
Hartmanová & Steininger, advokáti
Kaprova 15/11
CZ – 110 00 Praha 1
Česká republika
Email: info@hast-ak.com
Internet: www.hast-ak.com
Copyright © 2017 -
Právní stav k 12.12.2016.
Tento informační materiál byl zpracován s nejvyšší pečlivostí. Přesto autoři neodpovídají za správnost údajů, pokynů nebo případných rad, ani za tiskové chyby.
Tento informační materiál je včetně všech svých částí chráněn autorským zákonem. Jakékoli použití bez souhlasu autorů je nepřípustné a trestné. To platí obzvláště pro zhotovování kopií, překlady a jakékoli použití v elektronické podobě.
Tento materiál slouží pouze jako všeobecná a předběžná informace o aktuálních tématech, nejedná se o poradenství. Nezohledňují se v něm žádné zvláštní okolnosti ani zvláštní požadavky případných adresátů. Jeho adresáti by si proto měli vždy vyžádat příslušné profesionální právní služby k uvedeným informacím. I přes pečlivé sestavení tohoto materiálu nemohou autoři zaručit přesnost a úplnost informací zde obsažených a nepřebírají jakoukoliv odpovědnost za konání nebo zdržení se konání na základě informací obsažených v tomto materiálu.